• Novinky
  • Fotogalerie
  • Přihlášky
  • Pořádáme
  • Tréninky
  • Závody
  • Kontakt
  • Oddíl orientačních sportů
    TJ Spartak Vrchlabí

    Oddíl orientačních sportů TJ Spartak Vrchlabí

    Kufrování s Krakonošem - 28. 12. 2018

    Novinky:



    Kufrování s Krakonošem (28. 12. 2018)



    Běh na Žalý (25. 11. 2018)

    Výsledky naleznete zde.


    Oddílový přebor 2018 a 18. kolo VČP – Holovousy (3.11.2018)

    V loňském roce musela TJ Jiskra Hořice kvůli vichřici závody zrušit. Letos jim (i nám) počasí vyšlo. Výška, tlak, teplota, rosný bod – vše ideální. Osvědčené a pěkné shromaždiště. Les dobře průběžný, protkaný hustou sítí cest. Mapa vedla závodníky téměř sama. Opravdu jsem si to užil. Pohodové závody. Vzhledem k tomu, že šlo o letošní poslední „výchoďák“, byl zpestřen naším oddílovým přeborem.
    Zpestření není to pravé slovo. Vzhledem k tématu přeboru, šlo o „ideově-politicko-výchovné působení“ našeho klubu na ostatní závodníky. Při příležitosti stého výročí založení republiky pobíhali po lese někteří vrchlabští jako českoslovenští a čeští prezidenti s manželkami, s vlajkami či prezidentskými standardami. Jsme zřejmě jediný klub, který takto zakončuje sezónu, a jediný klub, který si takto originálním způsobem připomněl narozeniny naší republiky.
    Jak se nám dařilo?

    Oddílovým přeborníkem se dle očekávání stal TGM (Afťa), za ním vždy druhý Václav Klaus (Fido), třetí překvapivě Edvard Beneš (Míra). Mezi prvními dámami byla nejrychlejší Hana Benešová (Gabča), následovaná Charlotte Garrigue-Masarykovou (Jana) a Martou Gottwaldovou (Andrea).

    Nejlepší výsledky z VČP:
    D10C – 5. místo Eliška Čivrná, 6. místo Kája Hančová,
    D14C – 4. místo Kačka Hanušová,
    D14D – 2. místo Bára Dostálová,
    D21C – 4. místo Helena Randáková,
    D35C - 1. místo Vlaďka Kutlvašrová,
    H12C - 2. místo Filip Hanuš,
    H16C – 2. místo Kuba Procinger,
    H18C – 2. místo Honza Procinger

    Já jsem to zase „jistil“ zespodu. Ale to mi vůbec nevadí. Běhám pro radost - i těch, co mě porazí:-)
    Sepsal: Tibor


    17. kolo VČP – Prochody (27.10.2018)

    Jak to viděla Katka Hanušová:
    Jelikož jsme už o týden starší, tak tentokrát to nebude pohádka, ale horor. Za chladného temného rána v sobotu 27. 10. se skupinka 36 odvážlivců vydala směr deštivý Újezd u Chocně. Z minulého roku jsme věděli, do čeho jdeme- bažiny, vodoteče a vysoké kapradiny. Naštěstí start nebyl daleko, a tak jsme byli aspoň chvíli suší. To se ale brzy změnilo. Mokré hustníky a ledové spršky nás doprovázely na každém postupu. Běželo se na mapě s názvem Svatba, kde jsme závodili i minulý rok, a tak jsme si hezky zavzpomínali na loňský závod.

    Jak to viděl Tibor:
    Sobota 27. 10. – K. O. B. Choceň pořádá „výchoďák“ na stejné mapě jako před rokem a týdnem, kdy jsem se na kontrole číslo 13 disknul. Letos to musím dát! Doma pečlivě studuju mapu, hlavně její spodní část, na které se vloni téměř neběhalo. Tipuju, kde by mohly být kontroly. Deštivé počasí a chlad mě nerozhodí. Někoho hřeje dvojitá vrstva oblečení, jiného sádlo. Mě obojí. K mému překvapení se běhalo ve stejné části mapy. Dvě kontroly jsem měl dokonce stejné jako vloni. V lese rovina, mokro, kluzko. V mokré trávě byly za chvíli vydupány dálnice – nikomu se nechtělo razit novou cestu. Místy bylo těžké držet správný směr – les neposkytoval moc záchytných bodů. Pořadatele musím pochválit za z dálky dobře čitelné hodiny na startu. Sebe za to, že letos jsem to dal. Níže uvedené oddílové spolubojovníky za „bednu“. A nás všechny, že jsme to spolu v našem útulném oddílovém stanu vydrželi.
    D10C – 2. místo Markéta Hanušová,
    D14C – 3. místo Adéla Randáková,
    D21C – 2. místo Helena Randáková,
    H12C - 2. místo Filip Hanuš,
    H16C – 3. místo Kuba Procinger,
    H18C – 1. místo Kuba Dostál (ve velmi těsném souboji, druhý v pořadí byl pouze o jednu sekundu za ním!),
    H65C – 3. místo Jarda Farář.


    16. kolo VČP – Andrlův chlum (20.10.2018)

    Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet – a možná ještě kousek dál, je Andrlův chlum, kde v sobotu 20. 10. 2018 uspořádal KOB Ústí nad Orlicí další kolo VČP. Naštěstí bez černočerné tmy a bez rákosí. Na poměrně malém shromaždišti se tísnilo mnoho skřítků. Byli to skřítci neposedové, možná i zvědaví jako opička, kteří ale netrpělivě nečekali, až se objeví první hvězdička, ale až budou vypuštěni na trať a objeví se první kontrolka. Potom už jen pobíhali přes hory a doly, hustníky a ostružiny. Někteří z nich měli to štěstí, že ráno posnídali vtipnou kaši a práce s mapou jim šla bez problémů. Jiní by rádi zavolali na jelena se zlatými parohy, aby jim pomohl. Žádný paroháč (aspoň ten zvířecí) v lese nebyl, a tak museli vzít zavděk radou pohádkového dědečka či babičky, kterých bylo v lese spousta a rádi poradili (ani buchtu za to nechtěli). Zmoženi poměrně náročným závodem a celí mokří přibíhali skřítkové do cíle, aby se převlékli do suchého a zahřáli se pohledem do výsledkové listiny.
    D10C – 3. místo Markéta Hanušová,
    D14D – 2. místo Bára Dostálová,
    D21C – 2. místo Helena Randáková,
    H16C – 1. místo Kuba Procinger (s pětiminutovým náskokem před druhým v pořadí!!!),
    H18C – 2. místo Kuba Dostál,
    H65C – 1. místo Jindra Knobloch.
    A když se skřítkové naobědvali, sedli si do auta nebo do autobusu a spali a spali a spali. To se jim to spalo…


    MČR stafet a družstev - Krajníčko (13.10. - 14.10.2018)

    Zřejmě dlouho si necháme ve svých hlavách hezky navrchu hezké pomyšlení na technoparty - maskovanou závodem Mistrovstvím a Veteraniádou ČR štafet a klubů, v Krajníčku u Bavorova - spojenou s pouštěním draků blízko Bučíto, smrdíto, kopeto, kde draci létali některým členům našeho oddílu tak vysoko, že se pak nevědělo, jestli s sebou neodnesli Toníka....a že si pak někteří členové našeho oddílu chtěli cestou domů pro vzpomínku draka v Úlibicích koupit! Kdo by tomu nerozuměl... tak s námi nebyl na krásném palouku, kde se lidi rojili jako mravenci a to v počtu 1800! Map bylo např. v neděli ráno na stojanech pro jednotlivé úseky 1148, a to teda bez prvních úseků, které startovali v obou dnech tak dlouho, že se už první vraceli z lesa na průběh diváckým úsekem, takže pořadatelé otevírali a zavírali průchody jak na Spartakiádě. Bylo tak krásně, že si o tom všichni, kdo zrovna neběželi, pořád vypravovali. Bylo tam tolik co sledovat a poslouchat - a přitom to neřvalo do uší - že se nikdo nenudil a všichni jsme museli dávat pozor, aby nám ten náš neutekl a nečekal pak nešťastně na předávce, jak jsme to u některých viděli. Vrchlabáci postavili tolik družstev, že se z jiných oddílů chodili ptát, jak jsme to udělali? … a tak v jedné vlně startovali 3 první veteránské úseky z VRL! V lese jsme se tak soustředili, příprava byla tak kvalitní, že nikdo nic nedisknul! Medaile, pro kterou jsme si najisto jeli, jsme si nepřivezli, ostudu jsme určitě neudělali.
    Nejlepší výsledky ze sobotních štafet:
    D135 – 12. místo - Gabča, Hanka V., Vlaďka.
    D165 – 14. místo - Andrea, Hanka H., Eva.
    H135 – 12. místo - Jelen, Míra, Afťa.
    H195 – 5. místo - Jarda, Pavel, Jindra.
    A z nedělních družstev:
    DH225 – 15. místo - Jelen, Hanka V., Jirka, Vlaďka, Afťa.
    DH325 – 6. místo - Jarda, Hanka H., Pavel, Eva, Jindra.
    Sepsala: Jana


    15. kolo VČP – Bumbárov (13.10.2018)

    Upozornění pro slabší povahy – na konci bude sršeň!

    OB Vamberk společně s OB Kostelec nad Orlicí uspořádaly 13. 10. 2018 (na Mezinárodní den bez podprsenky – bože, co všechno nemá svůj mezinárodní den!?!) další kolo VČP v Brumbárově. Několik oddílů, mezi nimi i náš, vyslalo pouze symbolický výsadek, jelikož současně probíhalo Mistrovství ČR štafet. I přesto bylo závodících 741. Z našeho oddílu 12. Napadá mě, jestli nešlo lépe sladit termíny závodů. V té souvislosti jsem se také podíval, kolik nás v sobotu v celé ČR závodilo. Bylo to 1 700 závodníků. Minulou sobotu necelé tři a půl tisíce. Na fotbal asi nemáme, ale komu z nás to vadí.

    Zpátky do Brumbárova. Krásné počasí. Pěkné shromaždiště s dobrým zázemím. Parkoviště, start, cíl – všechno do dvou set metrů. Cestou na start jsem si zpíval „uberu z vysokejch otáček, pohoda, klídek, orienťáček“ a závod jsem si užil. Ano, byl to běžák „na placce“ (skoro pro MTBO) a k většině kontrol se dalo doběhnout po cestách, ale nemusíme každý víkend páchat vysokohorské běhy.

    Byť nás bylo z oddílu jen dvanáct, bedna byla: D10C – 1. místo Kája Hančová, D14D – 1. místo Bára Dostálová, H18C – 1. místo Kuba Dostál, H21C – 3. místo Dan Hrdinka.

    A ta sršeň? Přiletěla. Sedla si na deku a za chvíli byla pryč. Pokud někdo, po mých předchozích setkáních s bodavým hmyzem, čekal víc, tak je značně škodolibý.
    Sepsal: Tibor


    PLŽ – Lázně Bělohrad (9.10.2018)

    Poslední letošní PLŽ se běhal v Bažantnici (městském lesoparku v Lázních Bělohrad), pořádal Jičín. Pro lázeňské hosty (většinou arabského původu a s několika manželkami) procházející se parkem jsme byli jistě zpestřením. Začátek závodu nás ukolébal – pohodový parkový sprint. Ve druhé třetině ale bažinky, rákosí vyšší než dva metry. Připomínalo to válku ve Vietnamu. Jen Rambo chyběl. Snad jen škoda, že kategorie P4 a P6 startovaly po minutách, ale pro nás PLŽ není.
    V tomto ročníku PLŽe ve svých kategoriích zvítězily Markéta (D10) a Kateřina (D14) Hanušovy. Filip (H12) byl druhý. Co jim doma asi dávají do jídla?
    Sepsal: Tibor


    Podzimní soustředění – Mostek (5. – 7. 10.)

    Po nalodění do aut následoval přesun do obce Mostek, kde jsme se ubytovali v tělocvičně na místní základní škole. Po nezbytné aklimatizaci následoval mapový trénink – okruh. Start byl hromaďák, každý měl jinou první kontrolu a pak běžel podle hodinových ručiček. Mladší měli 6 kontrol, starší 9. Na každé kontrole byl obrázek a po doplnění do křížovky vyšla tajenka. Po návratu do tělocvičny si děti snědli večeři z domu a následovaly hry a pár orientačních testů. Spánek některé přemohl v devět hodin, některé déle.
    Ráno v sobotu jsme se sbalili a odjeli na závody VČP (viz článek od Tibora). Odpoledne jsme se vrátili na Mostka, dali jsme kratší odpočinek, při kterém se vytečkovaly a prokonzultovaly postupy ze závodů. Okolo čtvrté jsme se přesunuli na další mapovou soutěž, která se šla ve dvojicích (+ jedna trojice). Úkolem bylo obejít nebo oběhnout 14 kontrol a odpovědět na otázky týkající se naší republiky. Po doplnění vznikla další část tajenky. Procházka přes večerní závodní prostor byla završena výbornou večeří v restauraci Za mostem. Jakmile nám slehlo, proběhl noční orientační běh okolo místního fotbalového hřiště. Po překonání počátečních obav se děti přestaly bát a chtěly běhat dál, někteří dali tři kola, někteří jenom dvě. Kdyby nebylo 21:30 hod., tak běhají celou noc. Postup byl následující: první podle mapy, druhé kolo paměťák a závěrečné kolo paměťový sprint. Kdo to dal všechno, měl v nohách přibližně 3 km. Ráno se nikomu moc nechtělo vstávat, ale po probuzení všech přítomných jsme sbalili a odjeli na mapové okruhy na Bradlo. Zde se už projevila únava, takže někteří šli už docela na morál.
    Závěrem chci poděkovat Afťovi za zmapování mosteckého hřiště a všem roznašečům: Afťovi, Vlaďce a Mírovi, kteří při roznosu domalovávali deset let staré mapy, takže děti měly zmapovány všechny nové hustníky, paseky a oplocenky. Fotky naleznete ve fotogalerii.
    A jaká byla celá křížovka? Skřítek Boryš umí po skalinách. Vsaděs.
    Sepsal: Ruda


    14. kolo VČP – Horní Brusnice (6.10.2018)

    Sobota 6. října. Další „výchoďák“. Sluníčko svítí už od rána a studenečtí konečně pořádají závody blízko, takže si můžeme pospat. Cesta pohodová. Shromaždiště už od rána na výsluní. Dobrou náladu se mi pokouší zkazit Petr Junek, ředitel závodu, hlásající, že mapa Bystřice, na které se běhá, byla i mapou pro některé vrcholové závody. Nenechám se rozhodit. Uprchlou smrtelně jedovatou mambu zelenou už přeci chytili. Takže klídek. Startuje se z louky s krásným výhledem na Zvičinu. Les. V lese se mi líbilo (žádnej humáč, ani kopce) – možná proto jsem tam strávil skoro dvě hodiny. A stavitelé tratí podle mě využili každičkého detailu k ukrytí kontroly nebo ke zmatení zbloudilého orientačního běžce (hledej tu správnou prohlubeň, když jich je deset vedle sebe). Muselo se velmi přesně mapovat. Kontroly byly poměrně blízko u sebe, což nedovolovalo žádné velké rozběhnutí. Závodu se zúčastnilo mnoho malých dětí (HDR, N). Některé z nich mi trošku vadily. Strašně na sebe v tom lese řvaly. Ale žádné z nich nebylo z našeho oddílu. Naše drobotina měla tento závod jako součást soustředění. Závěr bude tradičně patřit mým setkáním se zvířaty: úžasná mraveniště (tolik a tak velkých na jednom místě jsem nikdy neviděl), liščí nory a v jedné z nich – vosy. Naše setkání tentokrát bez následků.

    Se stupni vítězů se setkali: D10C – 2. místo Eliška Čivrná, 3. místo Pavla Kutlvašrová, D14D – 1. místo Bára Dostálová, D35C – 3. místo Vlaďka Kutlvašrová, D45D – 1. místo Hana Vlachová, H12C – 1. místo Filip Hanuš, H16C – 3. místo Kuba Procinger, H18C – 1. místo Honza Procinger, 2. místo Kuba Dostál, H65C – 3. místo Jarda Farář.

    A ještě doporučení: chcete-li ušetřit, ráno před závodem si zkontrolujte, jestli máte připraveno všechno oblečení, ať si nemusíte u Kazboše kupovat nové kalhoty jako jeden člen našeho oddílu.
    Sepsal: Tibor


    13. kolo VČP – "zlatý" Šedivec (29.9.2018)

    Za ranního přízemního šedivce jsme v sobotu 29. 9. vyrazili, tentokrát všichni auty, do Šedivce, kde pořádal oddíl OBT. J. Sokol Žamberk další kolo Východočeského poháru. Cesta tam byla až neuvěřitelně bezproblémová. Žádná objížďka, jen jeden semafor. A k tomu krásné počasí, které vydrželo po celý den. I vítr se během dopoledne utišil. Cesta lesem byla pro některé z nás také bezproblémová, a tak se to vrchlabskými na stupních vítězů (faktických i pomyslných) jen hemžilo:

    D10C – 2. místo Eliška Čivrná, D14C – 1. místo Adéla Randáková, D16C – o první místo se dělí Gábina Matoušová a Alžběta Randáková, D21C – 1. místo Helena Randáková, D35C – 2. místo Vlaďka Kutlvašrová, D55C – 2. místo Eva Nýdrlová, H12C – 1. místo Filip Hanuš, H16C – 1. místo Kuba Procinger, H18C – 2. místo Kuba Dostál, H65C – 3. místo Jarda Farář.

    Běhalo se terénem velmi různorodým (od čistého, dobře průběžného lesa až k opravdu hustým hustníkům). Starší kategorie i přes několik kopců a údolí (někteří závodníci z jiných oddílů na to na shromaždišti nadávali, ale i to k orienťáku patří). A dohledávky některých kontrol dávaly některým pořádně zabrat. Třeba taková 74 (rýha těsně před 100). Moje cesta lesem bezproblémová rozhodně nebyla. Hlava chtěla, ale nohy ne. A navíc! Už zase jsem proběhnul vosím hnízdem a jsem pruhovanými bestiemi poznačen tam, kde záda ztrácejí své slušné jméno… Soucitní oddílové kolegové tvrdí, že prý běhám moc pomalu a vosy mě pak doženou. Asi se dám na LOB. A když jsme u těch zvířátek. Rozkošná byla telátka v kravíně hned vedle shromaždiště. Bylo úsměvné sledovat rodiče malých závodníků, jak svým ratolestem vysvětlují, že telátko si domů prostě vzít nemůžou. („Tele nechci, stačíš mi ty.“ Procedil mezi zuby jeden tatínek ke svému asi šestiletému synovi.)
    Sepsal: Tibor


    ŽA, ŽB – Radvanec u Nového Boru (8. 9. -9. 9. 2018)

    Poslední áčka a béčka pro nás připravili Boráci na odlehlé louce v obci Radvanec. V sobotu byla krátká trať ve velmi náročném skalnatém terénu. Chtělo to být stále v kontaktu s mapou a běžet co nejrychleji abychom mohli myslet na dobré výsledky. To se některým povedlo, porovnejte sami : D14B - 4. Adéla Randáková, D16B - 1. Bětka Randáková, D21A - 6. Helča Randáková, D55B - 9. Hanka Vlachová, H12C - 1. Filip Hanuš, H16A - 4. Maty Štregl, H16B - 9. Kuba Procinger, H18B - 4. Kuba Dostál, H21B - 8. Dan Hrdinka, H65B - 4. Jindra Knobloch, 9. Jarda Farář.
    V neděli nás čekala velmi výživná klasika s množství voleb, dohledávek a zajímavých kontrol (kontrola na skále, která byla vidět až ze shromaždiště). To jak jsme makali přes prázdniny se projevilo na velmi pěkných umístěních: D14B - 8. Adéla Randáková, D16B - 4. Bětka Randáková, D55B - 7. Hanka Vlachová, D60B - 9. Eva Nýdrlová, H12C - 6. Filip Hanuš, H16A - 4. Maty Štregl, H16B - 6. Kuba Procinger, H18B - 7. Kuba Dostál, H65B - 7. Jarda Farář, 9. Jindra Knobloch.
    Sepsal: Maty


    13. kolo VČP – "zlatý" Šedivec (29.9.2018)

    Za ranního přízemního šedivce jsme v sobotu 29. 9. vyrazili, tentokrát všichni auty, do Šedivce, kde pořádal oddíl OBT. J. Sokol Žamberk další kolo Východočeského poháru. Cesta tam byla až neuvěřitelně bezproblémová. Žádná objížďka, jen jeden semafor. A k tomu krásné počasí, které vydrželo po celý den. I vítr se během dopoledne utišil. Cesta lesem byla pro některé z nás také bezproblémová, a tak se to vrchlabskými na stupních vítězů (faktických i pomyslných) jen hemžilo:

    D10C – 2. místo Eliška Čivrná, D14C – 1. místo Adéla Randáková, D16C – o první místo se dělí Gábina Matoušová a Alžběta Randáková, D21C – 1. místo Helena Randáková, D35C – 2. místo Vlaďka Kutlvašrová, D55C – 2. místo Eva Nýdrlová, H12C – 1. místo Filip Hanuš, H16C – 1. místo Kuba Procinger, H18C – 2. místo Kuba Dostál, H65C – 3. místo Jarda Farář.

    Běhalo se terénem velmi různorodým (od čistého, dobře průběžného lesa až k opravdu hustým hustníkům). Starší kategorie i přes několik kopců a údolí (někteří závodníci z jiných oddílů na to na shromaždišti nadávali, ale i to k orienťáku patří). A dohledávky některých kontrol dávaly některým pořádně zabrat. Třeba taková 74 (rýha těsně před 100). Moje cesta lesem bezproblémová rozhodně nebyla. Hlava chtěla, ale nohy ne. A navíc! Už zase jsem proběhnul vosím hnízdem a jsem pruhovanými bestiemi poznačen tam, kde záda ztrácejí své slušné jméno… Soucitní oddílové kolegové tvrdí, že prý běhám moc pomalu a vosy mě pak doženou. Asi se dám na LOB. A když jsme u těch zvířátek. Rozkošná byla telátka v kravíně hned vedle shromaždiště. Bylo úsměvné sledovat rodiče malých závodníků, jak svým ratolestem vysvětlují, že telátko si domů prostě vzít nemůžou. („Tele nechci, stačíš mi ty.“ Procedil mezi zuby jeden tatínek ke svému asi šestiletému synovi.)
    Sepsal: Tibor


    Pěkné prázdniny 2018 - (24. - 26. 8. 2018)

    24. až 26. srpna jme se v hojném počtu zúčastnili Pěkných prázdnin, které se jako každý rok konaly v nádherné krajině Českého Ráje. Tentokrát mezi Branžeží a hradem Kost. Počasí bylo až na lehkou průtrž fantastické a tak nic nebránilo našim borcům zazářit ve členitém skalnatém terénu :). Zázemí i program byly skvěle vymyšlené, včetně tradičního Píchače, ve kterém po vyčerpávajícím finále zabodoval náš bourák Dan Hrdinka, skončil na vynikajícím druhém místě. Zavítali jsme i na vyhlášenou PP párty, kde jsme zafandili účastníkům pivních štafet. Na programu byly tři etapy. Pátek- krátká trať: 2.Vlaďka Kutlvašrová D35, 2.Afťa Polák H21B, 3. Bětka Randáková D16. Sobota- dlouhá trať: 2. Vlaďka Kutlvašrová D35, 1. Afťa Polák H21B, 3. Fido H21B. Neděle- krátká trať: 1. Jindra Knobloch H65, 1. Jelen H21B, 2. Vlaďka Kutlvašrová D35, 2. Afťa Polák H21B, 3. Šíma Fikar. Celkové pořadí: D10 – 4. místo Kája Hančová, 5. místo Eliška Čivrná
    D35 – 2. místo Vlaďka Kutlvašrová,
    H21B – 1. místo Afťa Polák, 3. místo Jelen
    H65 – 2. místo Jindra Knobloch.
    Všichni se živí a zdraví vrátili do cíle (až na některé odřeniny a podlitiny způsobené agresivními oplocenkami), a tak už se těšíme, co pro nás Turnov připraví příští rok.
    Sepsala: Bětka


    Šumperský divočák aneb Pozor na plot jebawy! (27. - 29. 7. 2018)

    27. – 29. 7. 2018 se třináctičlenná skupinka členů našeho oddílu (Hanušovi, Procingerovi a Hájkovi) vydala směr Jeseníky - do Moravského Karlova, kde Klub vytrvalostních sportů Šumperk pořádal třídenní etapový závod „Šumperský divočák“. Provizorní kemp mohou zhodnotit pouze Porcingerovi, kteří se v něm ubytovali (ale nevypadali, že strádají).
    Terén byl poměrně náročný (a prý pěkně zmapovaný), trasy odpovídající věkovým kategoriím. Starty od shromaždiště vzdálené do dvou kilometrů. Závodníků cca 500, takže takové „komorní“ závody. V pokynech mohlo být napsáno že „v lese jsou pozůstatky těžební činnosti“. Česky řečeno - v lese byl bordel. To není výtka vůči pořadatelům, ale vůči majitelům lesa. Snad nikdy jsem ještě neběhal tak zaneřáděným lesem. Do toho začalo se startem první etapy pršet a bouřit. Druhá a třetí etapa byla provázena vedrem, takže zbytek naší výpravy byl rád, že se ubytoval v Rudě nad Moravou, v kempu s nádherným koupalištěm.
    Bylo nás pouze třináct, ale při celkovém vyhlášení stáli čtyři na bedně: Markéta Hanušová – 1. místo (D10), Kateřina Hanušová – 1. místo (D14), Filip Hanuš – 2. místo (H12), Kuba Procinger – 2. místo (H16).
    Závodů se účastnilo mnoho cizinců (na trati jsem si popovídal s Američanem z Jižní Karolíny; potkal jsem i Maďara, tomu jsem řekl jenom „nem tudom“). Nejvíce bylo ale Poláků, kvůli kterým pořadatelé připravili některé cedule i v polštině (spíš v parodii na polštinu): každý den nás rozesmívaly nápisy na elektrickém ohradníku – PLOT JEBAWY, byť originál zní „elektryczny płot“.
    Hmyzu jebaweho bylo v lese taky dost. Proběhl jsem vosím hnízdem. Au!
    Sepsal: Tibor


    5 days of Italy – Madonna di Campiglio (26. – 30. 6. 2018)

    Po loňské závodní sezóně jsme usoudili, že jsme už dost velký (i já s Rudou) na to, abychom vyrazili na nějaké OB závody do zahraničí. Martička už je taky slušný běžec a hlavně již nepotřebuje kočár. Volba padla na italské pětidenní uprostřed Dolomit a pro jistotu jsme se přihlásili a zaplatili startovné už loni na podzim. Pačáci taky zformovali závodní skupinku a od nich jsme získali tip na kemp s ideální polohou vzhledem k jednotlivým etapám, cca 8 km od Madonny. NPA nám tedy dělali v kempu společnost a s nimi také Eva a Jarda F. Další skupinka vrchlabských běžců (Doležalovi, Hančovi, Hanka Vlachová a Eliška Mertlíková z Trutnova) bydlela v penzionu někde na druhé straně od Madonny. Vyrazili jsme v neděli v půl šesté ráno a večer v půl šesté jsme vjížděli do kempu. Našli jsme si pěkné místo strategicky u dětského hřiště a ubytovali se. Podle lampionků jsem identifikovali další závodníky, Nory, Italy, Anglány atd.
    V pondělí dopoledne jsme se sešli s ostatními v event centru v Madonně a odprezentovali jsme se. Zakoupili jsme si také tréninkovou mapičku a vyrazili na model, prozkoumat terén. Model byl postavený kolem jedné ze sjezdovek – v horních partiích jen žlutá, nahusto vrstevnice a šutry a srázy, pak mírnější terén kolem krásné zasněžovací nádrže a dolní část horský les s vysokou trávou a terénními detaily. Na prezentaci nám doporučovali vyjít sjezdovku až nahoru a jít trénink jako downhill. Bylo dost teplo, ale při pohledu na sjezdovku bylo jasné, že spousta závodníků fakt poslechla a šplhala nahoru k horní stanici lanovky. My jsme obhlídli pár dětských kontrol ve střední části a shodli jsme se, že nám to asi stačí.
    V úterý měla proběhnout E1, sprint v Madonně, start až v 15:00 hod. Dopoledne jsme tedy využili k výletu do údolí Vallesinella, k vodopádům. Moc pěkná vycházka za pěkného počasí. Po výletu jsme se zrovna převlékli do závodního a vyrazili do centra Madonny. Cílová aréna byla uprostřed městečka, v parku u dětského hřiště. Mapa byla v měřítku 1:5000, nejmladší a nejstarší měli 1:4000, klasická sprintová mapa, ulice a náměstíčka, okraje mapy zabíraly prostory kolem lanovek a sjezdovky. Zvláštní bylo, že cesta na start vedla oklikou, asi abychom nešli přes závodní prostor – omyl, s tím si pořadatelé vůbec hlavu nelámali, závodníci běželi normálně v protisměru proti těm, co mířili na start. Tratě pěkné, volby postupu, hodně nepřekonatelných plotů a zídek, průchodů atd. Zvládli to i ti nejmenší.
    Ve středu došlo na to, kvůli čemu jsme sem hlavně přijeli – první ze dvou etap, na které se jede lanovkou na Grosté, prostorem závodu je náhorní planina ve výšce 1900 – 2100 m n. m. E2 má být middle, měřítko 1:10000, resp. 7500 pro malé a nejstarší. Dorazili jsme nahoru brzo, ještě se stavěla cílová aréna. Opět slunečno a všude kolem kopečky a dolíky, plno kytek a koberce růžových rododendronů. Jen opravdu tu a tam smrček. A prostředkem toho lanovka a sjezdovka, která vede do výšky cca 2500 m n. m. Tak fajn, prostě v nejhorším beru směr lanovka a zachráním si holý život :-). Na start se šlo 700 m nahoru po sjezdovce, kam taky jinam. Postupně se vybíhalo do lesa, teda vlastně ne do lesa, prostě do prostoru. Děti měly kontroly kolem jediné cesty, která se klikatila souběžně se sjezdovkou – doběhly, uf. A teď my. Na první kontrolu se jde krokem, snažím se rozeznat, co je dolík a co všechny ty kupky a dupu v rozkvetlých rododendronech. Tamhle to vzadu bude ten jediný zelený flíček na mapě – kleč asi 3 x 3 m. To mi trochu pomohlo a fakt jsem našla první kontrolu. Pak se odvážím klusat na další kontrolu, ale pořád velký respekt a hlídám to. Stejně jsem to na jednom postupu neuhlídala a v hnědé motanici ztratila pojem o tom, co je údolí a co kopeček. Ale doběhli jsme a další den už budeme chytřejší. Po závodě jsme ještě udělali krátkou procházku v údolí Nambrone, kde je taky moc pěkný vodopád Amola.
    E3 má být ve stejném prostoru, stejná měřítka, zkrácená klasika a na start se jde zas po sjezdovce, ale jen kousek. Před startem si ještě dáváme botanickou půlhodinku s Monikou z NPA, učí nás názvy všech těch různobarevných kytiček. Část trati je placatá pastvina s krávami, jinak zase kopečky, dolíčky, keříčky. Už jsme zkušenější, ale parametry jsou náročné, do cíle se jde do kopce, není to zadarmo. Není tak slunečno a ke konci už úplně prší, takže náš plán dojet po závodě na horní stanici lanovky, odkud se vychází na ferraty, jsme přehodnotili a jeli dolů a do kempu vařit.
    E4 se koná u dolní stanice lanovky, tedy tam je cíl a na start se šplhá 140 výškových metrů a startuje se u známé zasněžovací nádrže. Závod probíhá severně od prostoru modelu, les je takový klasický český horský. Má to být klasika, naši kategorii (W40) stavitel docela šetřil, nebylo to moc dlouhé ani moc do kopce, spíš v traverzu a udržet směr vysokou trávou. Děti běží downhill kolem větší cesty od nádrže dolů, nic extra, brblají, že to mohlo být víc v terénu. Eva si vzpomněla na Žalý a zaběhla výborně – 3. místo. Po závodě jsme vyrazili omrknout Lago di Nambino – pěkné jezero v údolí, s výhledem na Brentu a na Grosté – tam jsme včera a předevčírem běhali.
    Závěrečná E5 je jediná etapa mimo Madonnu, ale z našeho kempu kousek: městečko Pinzolo-Carisolo, horko, sprint, v části má být pro delší kategorie kaštanový lesopark. Běží se opět na pětce, resp. čtyřce, na start se jde docela daleko, takže děti pak běží do cíle skoro rovně, to se stavitel taky zrovna moc nevytáhl. Hlavně v závěru jsme se motali v uličkách starého Pinzola, u pítka narazit sběrku a cíl. Cílová aréna byla u místní tělocvičny, byly tam i stánky a občerstvení – hlavně kvůli tomu, že hned další den se tu jede Bike Maraton. Čekáme na vyhlášení, Monika z NPA je třetí ve W21 Long, ale ouha, vyhlašují se jen vítězové, škoda. Je fakt vedro, takže do kempu a relaxovat.
    Ještě zůstáváme a v neděli za odměnu dáváme 6hodinovou túru, kterou nám poradilo česky mluvící italské děvče v infocentru. Vyjíždíme do výšky 1700 m n. m., tam parkujeme a děláme krásný okruh kolem 3 jezer a přes sedlo ve výšce 2185 m n. m. Ostatní vyrážejí brzy ráno domů, my po túře balíme saky paky v kempu a míříme za kamarády na další týden do Arca, na Lago di Garda, do tepla (přeci jen tady jsme v horách), za zmrzlinou, za koupáním…

    Sepsala: Vlaďka


    11. kolo VČP – Kramolna (15. 6. 2018)

    TJ Start Náchod nás v sobotu 16. června pozval na 11. kolo VČP do Kramolny. Parkoviště hned vedle shromaždiště (ideální). Jak zpívá Jan Werich „Slunce už zase svítilo, nepršelo a nelilo.“ V jarní části VČP jsme letos měli na počasí velké štěstí. Běhalo se na mapě „Kramolna“. Kdo chtěl, mohl běhat po cestách. Kdo chtěl, řídil se výraznými body v terénu. Kdo nechtěl, prodíral se hustníky. Žádný kopec. Prostě placka. Velmi se mi líbila především západní část mapy plná hustníků protkaných vyschlými vodotečemi, které mnohým posloužily jako dálnice. Trpělivost jsme potřebovali nejen na trati, ale i při čekání na občerstvení. Kapacita stánku neodpovídala kapacitě závodu. Ale klobása byla dobrá a ve frontě se daly probírat postupy. A správné postupy dovedly některé z nás až ke stupňům vítězů (nebo aspoň těsně pod ně):
    D10C - 3. místo Markéta Hanušová, 4. místo Karolína Hančová, D14C - 3. místo Agáta Knobová, 4. místo Kateřina Hanušová, D14D - 3. místo Barbora Dostálová, D16C - 6. místo Alžběta Randáková, D35C - 6. místo Vlaďka Kutlvašrová, D55C - 4. místo Eva Nýdrlová.
    H10N - 2. místo Vládík Kutlvašr, H12C - 1. místo Filip Hanuš, H16C - 5. místo Jakub Procinger, H65C – 1. místo Jindra Knobloch, 3. místo Jarda Farář.
    Sepsal: Tibor


    Celostátní finále středních a základních škol v orientačním běhu (6. 6. 2018)

    Ve středu 6. 6. 2018 se studenti vrchlabského gymnázia zúčastnili celostátního finále středních a základních škol v orientačním běhu v Pardubicích. Akce se konala na pardubickém závodišti a vrchlabské gymnázium na ni postoupilo z Královéhradeckého kraje z druhého místa, a to jak v kategorii střední školy, tak i v kategorii základní školy. Za naše gymnázium bojovali studenti z našeho vrchlabského, ale i studeneckého a pardubického oddílu orientačního běhu a dokonce studenti, kteří běželi skoro poprvé. Dosáhli výborného výsledku ve středních školách, kde skončili celkově na 2. místě za turnovským gymnáziem. Další informace k celostátnímu nebo krajskému kolu a odkazy na spoustu fotek najdete na stránkách našeho gymnázia.
    Sepsal: Vláďa Hanuš


    10. kolo VČP a oblastní mistrovství štafet – Nový Hrádek (2. 6. 2018)

    V sobotu 2. 6. jsme vyrazili na dvojitý závod – dopolední sprint a odpolední oblastní mistrovství štafet pořádané v Novém Hrádku KOB Dobruška. Prostorné shromaždiště, dvoje občerstvení. Reklamní medvědi. Sluníčko svítilo, svítilo a svítilo a stínu moc nebylo. Ale byly hadice se studenou vodou! Komu nestačilo toto ochlazení, toho zchladila Eva formulářem GDPR.
    Dopolední sprint byl veden většinou městem, částečně i loukami a sadem. Především pro mladší kategorie bylo náročnější naplánovat si cestu bez plotů a zdí. Nejzajímavější kontrolou byla „socha“ za náměstím. Čekal jsem baroko, přivítal mě dřevěný trpaslík. Ve sprintu se nám vedlo následovně:
    D10C - 1. místo Markéta Hanušová, D14C - 6. místo Agáta Knobová, D16C - 3. místo Alžběta Randáková, D21C - 4. místo Helena Randáková, D35C - 6. místo Vlaďka Kutlvašrová, D55C - 6. místo Eva Nýdrlová,
    H12C - 2. místo Filip Hanuš, H16C - 3. místo Matyáš Štregl, 5. místo Jakub Procinger, H18C - 1. místo Jakub Dostál, 4. místo Jakub Procinger, 6. místo Tomáš Krampera, H45C – 3. místo Jiří Červinka, H65C – 3. místo Jarda Farář.
    Po poledním klidu následovaly štafety. Mapoval a stavěl (stejně jako sprint) Tomáš Leštínský. Na mapě, která z velké části obsahovala louku, nás zavedl všude možně (i nemožně) – do města, na zmiňovanou louku, do lesa, na skály. Přiznávám, že jsem ho na trati několikrát počastoval slovy nehezkými (nejdřív v duchu, potom i nahlas). Bylo to fyzicky náročné, ale pěkné. A ještě pěknější jsou výsledky – vždyť šlo o mistrovské tituly!
    D105 – 2. místo Helena Randáková, Jana Schmidtová, Vlaďka Kutlvašrová.
    D12 – 3. místo Eliška Čivrná, Pavla Kutlvašrová, Markéta Hanušová.
    D14 – 1. místo Agáta Knobová, Kateřina Hanušová, Adéla Randáková.
    H165 – 2. místo Jarda Farář, Jiří Červinka, Pavel Čivrný.
    H18 - 3. místo Jakub Dostál, Honza Procinger, Jakub Procinger.
    Sepsal: Tibor


    Český pohár štafet (B), Česká liga klubů (B), mistrovství oblasti (Třemošná) + Manufaktura Český pohár, WRE, INOV-8 CUP - žebříček A (Plzeň) (26.5.-27.5.2018)

    Dne 25.5.2018 jsme se vydali za zkušenostmi do Třemošné u Plzně na Český pohár štafet (B). My jsme se ubytovali v Horní Bříze, která se nachází 3 minuty od shromaždiště. Ubytování v Nádražní 48 nikomu nedoporučujeme. Cena neodpovídala kvalitě, ale ve 21:15 jsme jiné ubytování nehledali. Personál byl sice milý, ale divný. Ubytovna byla nově zrekonstruovaná, jen to nebylo vidět. Naštěstí byly nové postele, tak jsme zůstali.
    Jako jediní účastníci štafet reprezentující Vrchlabí jsme sice nezazářili, ale tentokrát jsme už nebojovali o poslední příčku a oproti loňské premiéře jsme si polepšili. Vrchlabští závodníci v kategorii žáků zachraňovali východočeský kraj ve Vyzývacím poháru. Filip Hanuš výborně v sobotu rozběhl závod a jejich štafeta H12 si doběhla pro 1. místo. V neděli Filip opět skvěle zaběhl svůj úsek (tentokrát druhý) a opět pomohl své štafetě k vítězství. Dále jsme měli zastoupení ve štafetách D14. Štafeta A východočeského kraje (spolu s Adélou Randákovou) si v sobotu doběhla pro skvělé 2. místo a v neděli byla bohužel diskvalifikována již na 1. úseku. Ve štafetě B zářila Kačka Hanušová, která zvládla svůj úsek o 5 a 6 minut rychleji, než její týmové kolegyně, a tudíž jejich štafeta skončila až na 7. místě. V neděli Kačka opět skvěle běžela, ale kolegyně jí nepodržely a jejich štafeta skončila až na 10. místě.
    V sobotu odpoledne jsme se vlakem projeli do Plzně a zúčastnili jsme se závodu ve sprintu. Závod byl velmi těžký a s vážnými technickými nedostatky. Pořadatelé byli nuceni ručně dodatečně upravovat mapy, a tudíž došlo k mnoha nepřesnostem a následně problémům na trati. Závodníci měli nepřesně zakreslený zakázaný prostor a někteří do něj vběhli a někteří to oběhli, což bylo o hodně pomalejší. Druhý den se pořadatelé omlouvali a výsledky anulovali od první sporné kontroly. Nejlépe nás reprezentovala Adéla Randáková, která v konkurenci 100 závodnic skončila na krásném 7. místě. Matyáš Štrégl výborně rozběhnutý závod bohužel diskl na zákeřné 9. kontrole.
    Jako taxíkářka jsem se osvědčila. Dorostence jsem dovezla tam i zpět v celku. Plzeň se mi líbila. Prohlédla jsem si ji z výšky cca 80 m z věže Katedrály sv. Bartoloměje. Vrchol našeho výletu byla večeře v restauraci na Špilce, která se nachází přímo v areálu plzeňského pivovaru. Hladoví závodníci obdrželi skvělou večeři 4 minuty po objednání.
    Na návrh kluků Procingerových a Dostíka sepsala Inka


    Český pohár MTBO - Limbach, Slovensko (12. 5. 2018 - 13. 5. 2018)

    Úvodní víkend českého MTBO poháru byl současně mistrovstvím Slovenska a zavál bajkery mezi Slovenské vinice u pat Karpat poblíž města Pezinok. Slováci dokonce objednali sluníčko a skoro letní teploty! Při sobotním middlu závodníci dostali ochutnat vůni vinic, která jim dodala značnou energii. Večer jsme si mohli přiťuknout vínem z místních sklípků na úrodný den, kdy jsme sklidili 1. místo Natky Pilné (W14), 2. místo Barči Pilné (W20), Jelena (W21A) a Gabči Wohankové (W40). Druhý den bajkery čekaly opět vinice, tentokrát s příchutí brdků Malých Karpat ve Free orderu (první a poslední kontrola povinná, zbytek v pořadí dle vlastního uvážení). Kdo poskládal pořadí kontrol správně, mohl se svést po malém trailu, závodníci Elity dokonce po bývalém skokanském můstku. Kopečky slušné a jezdivé. Nejlépe v neděli zalítali 1. Natka, 2. Barča Pilných, 3. Gabča a 4. Jelen. Tento víkend jsme sklidili velmi dobrou úrodu a z Pezinoku si někteří odváží nejen medaile.
    Sepsala: Baruška


    9. kolo VČP – Byzhradec (12. 5. 2018)

    12. května – 9. kolo VČP - klasická trať – SOOB Spartak Rychnov nad Kněžnou. Běhalo se za obcí Byzhradec na mapě „Vysekávaný“. Vedro k padnutí, shromaždiště beze stínu. V lese bylo mnohem příjemněji, dokonce i s občerstvením. Kdo chtěl, mohl se během závodu i smočit. Potoků a rybníků bylo nepočítaně. Kdo nechtěl, musel plánovat postupy „suchou“ nohou. Tratě vedly snad všemi možnými typy lesů, vod a strání (i když těch moc nebylo, závodilo se na „placce“). Dohledávky některých kontrol dávaly pořádně zabrat. O to víc potěšily pěkné výsledky některých našich oddílových spolubojovníků:
    D10N - 2. místo Kája Hančová, D10C - 2. místo Markéta Hanušová, D14C - 4. místo Agáta Knobová, 5. místo Kateřina Hanušová, D14D - 5. místo Barbora Dostálová, D21C - 2. místo Helena Randáková, D35C - 4. místo Vlaďka Kutlvašrová, D35D - 3. místo Andrea Štreglová, D60C - 3. místo Eva Nýdrlová.
    H12C - 1. místo Filip Hanuš, H16C - 4. místo Matyáš Štregl, H18C - 5. místo Jakub Dostál, H65C – 1. místo Jindra Knobloch, 2. místo Jarda Farář.
    Sepsal: Tibor


    8. kolo VČP – Lány (8. 5. 2018)

    SK LOB Nová Paka pořádal 8. května 8. kolo VČP. Téměř po roce nás pořadatelé opět zavedli do Lán na mapu Valdov. Stejně jako vloni se parkovalo v areálu zemědělského podniku a našemu couvání přihlížela telata. Nechci říct, že parkování stálo za .o..o, ale někteří v něm minimálně stáli. Komu les připomínal loňské závody pořádané v Lánech, nepletl se. Stejné shromaždiště, cíl. Snad jen sucho je letos větší. Běhalo se ve stejných částech mapy jako vloni. Po letmém porovnání několika letošních a loňských tratí se ale většina kontrol s rokem 2017 neshodovala. Nechci říct, že to bylo lehké, ale mapa dobře vedla. Výrazné cesty, oplocenky, hustníky, … velmi pomáhaly při postupech. Kdo nemá rád buzolu, ten si užil.
    Ve výsledkové listině to vypadá, že z našeho oddílu si užívala především dívčí část: D10N - 1. místo Kája Hančová, D10C - 5. místo Eliška Čivrná, 6. místo Pavla Kutlvašrová, D14C - 2. místo Agáta Knobová, 5. místo Adéla Randáková, D20C - 1. místo Kateřina Matoušová, D21C - 6. místo Helena Randáková, D35C - 5. místo Vlaďka Kutlvašrová, D60C - 5. místo Eva Nýdrlová.
    Ale i v pánské části jsou pěkné výsledky: H50C - 6. místo Míra Kubát, H65C – 2. místo Jindra Knobloch, 4. místo Jarda Farář.
    Sepsal: Tibor


    5. a 6. kolo VČP – Semtěš a Heřmanův Městec (28. 4. 2018)

    Sobota 28. 4. byla ve znamení dvou závodů. Oba pořádala LPU – OK Lokomotiva Pardubice. Dopoledne krátká trať, odpoledne mistrovství oblasti ve sprintu. Někteří z nás cestou do Semtěše projeli i Litošicemi a vzpomněli si na loňské problémy s vodou! Těm se letos pořadatelé elegantně vyhnuli a v cíli rozdávali vodu balenou. Shromaždiště kolem koupaliště, naštěstí napuštěného (bylo vedro). Parkování na louce, ale velmi komplikovaný a pomalý příjezd (posouval jsem se půl hodiny, než jsem zaparkoval). Komplikovaným a pomalým postupům jsme se snažili v lese, který byl celkem dobře průběžný, vyhnout. Setkání s divočákem nutilo spíš k postupu rychlému. Kolem kaliště divočáků bylo dobré zvolit postup opatrnější. Některé tratě byly kličkováním mezi hustníky, jiné byly jenom o běhání. Pěkné dopoledne s následujícími výsledky.
    D10C - 5. místo Markéta Hanušová, D14C - 1. místo Adéla Randáková, 6. místo Kateřina Hanušová, D16C - 2. místo Natálie Pilná, 3. místo Alžběta Randáková, D21C - 1. místo Helena Randáková, H16C - 4. místo Jakub Procinger, H18C - 4. místo Jakub Dostál, H65C – 2. místo Jindra Knobloch, 3. místo Jarda Farář.
    Následoval přesun do Heřmanova Městce a po odpočinku na pěkném, stinném shromaždišti sprint. Čekali jsme závod v městské zástavbě, pořadatelé připravili tratě v nádherném městském parku. Navíc obehnaném zdí a plotem (takže se nikdo nemohl dostat mimo mapu). Téměř by se dalo říct, co krok, to kontrola. Měřítko bylo 1:5000. Kdo se po dopoledních závodech dokázal rychle soustředit, neměl problém. Závodníci (někteří zmateně) pobíhající po parku byli jistě zpestřením pro mládež pokuřující na lavičkách a vyrušením pro několik mileneckých dvojic. Všem jsme byli inspirací co dělat, až přestanou kouřit nebo až se rozejdou.
    D10N - 1. místo Kája Hančová, D10C - 2. místo Markéta Hanušová, 6. místo Eliška Čivrná, D14C - 2. místo Kateřina Hanušová, D16C - 3. místo Alžběta Randáková, H12C - 3. místo Filip Hanuš, H14D - 2. místo – Matěj Hájek, H16C - 4. místo Jakub Procinger, H18C - 4. místo Jakub Dostál, H45C - 3. místo Jiří Červinka, H65C – 3. místo Jarda Farář.5. místo Jindra Knobloch.
    Klobouk dolů před těmi, které nohy a hlava poslouchaly po celý den.
    Sepsal: Tibor


    Soustředění Švédsko + Tiomila (10mila) (22.4.2018 - 1.5.2018)

    Když se mi nabídla možnost jet do Švédska, neváhal jsem ani vteřinu a hned jsem nabídky využil. Vyjížděli jsme v neděli v noci, směr Rostock. Bohužel se jednomu autu těsně před Rostockem zasekla ručka a tak my jsme museli pokračovat dál bez nich. Dále už cesta pokračovala bez potíží a tak jsme odpoledne dorazili na klubovnu Jönköpingu. Těsně po příjezdu nás čekalo první volné proběhnutí okolo jezera. Nakonec pozdě v noci dorazilo poslední auto a mohli začít trénovat s námi. V úterý na nás čekaly první tréninky s mapou. Dopoledne jsme běželi seznamovací middle s jednou linií. Odpoledne nás čekal trénink, na který jsem se těšil asi nejvíc ze všech. A to hromaďák s motýlky. Tady se mi stal asi největší zážitek, když jsme se po posledním motýlku hodně roztrhali a já šel sám. Když jsem nabíhal asi na předposlední kontrolu tak jsem viděl z bažiny, jak se na mě řítí opravdu velký los. Naštěstí jsem zaběhl do hustníku a on běžel na druhou stranu ode mě. Večer jsme zakusili saunu a poté i opravdu ledové jezero. Ve středu jsme měli asi nejdůležitější závod a to nominační middle do štafet na 10milu. Běželi jsme v nejtěžším terénu celého soustředění. Já jsem bohužel udělal hned 2 minutovou chybu na jedničku, ale potom už jsem si zbytek hlídal a postoupil jsem z prvního místa. Odpoledne byl velmi zábavný trénink, čímž byla vrstevnicovka v rovinatém terénu. Na jedničku jsem doběhl asi 5 lidí, protože si to nepohlídali a byli úplně mimo. Poslední den v Jönköpingu jsme běželi okruhy ve stejném prostoru jako nominační middle. Okruhy byly těžké, ale já je zvládnul proběhnout rychle a bez chyby. Odpoledne jsme měli volno. Nejdřív jsme se fotili v dresech a poté po štafetách. Zbytek volna jsme využili k lehkému fotbálku. V pátek ráno jsme vyrazili směr Tullinge, místa závodu štafet, kde jsme byli ubytováni na klubovně místního klubu. Opět se nám po cestě ale rozbilo to stejné auto, teď tak, že odešel motor. Takže když jsme přijeli, byl jsem určený jako navigátor, abychom se pro ně vrátili. Nakonec vše dobře dopadlo a přivezli jsme je. V sobotu nás čekal nejdůležitější závod a hlavně to kvůli čemu jsme sem jeli. A to TIOMILA. Závod, kterého se účastní 15000 závodníků z celé Evropy. My běželi dorosteneckou štafetu, 4 úseky, vždy minimálně dvě holky, zdvojit jsme mohli 2. nebo 3. úsek štafety. Celkem startovalo 300 dorosteneckých štafet. Já jsem finišoval áčkovou štafetu. Závod se pro nás nevyvíjel vůbec dobře. Hned na prvním úseku Majda Rýdlová těsně po startu spadla a dav ji skoro ušlapal. Rozhodila se, v šoku závod odběhla, ale předávala až na 224. místě s 12 minutovou ztrátou na čelo závodu. Po ní běželi Petr Synek a Kryštof Hájek, ti vytáhli štafetu o 147 míst a předávali na 3. úsek Terce Chrástové. Ta vytáhla štafetu o dalších 40 míst a vrátili jsme se do bojů o TOP 20. Vybíhal jsem s pardubickým béčkem. Hlídal jsem si to a snažil jsem se ho co nejdříve urvat. Jak se mě stále držel tak jsme doběhli dalších 7 štafet. Do finiše jsem si moc nevěřil a tak jsem se je snažil trhnout už na trati. Nakonec jsem na sběrku nabíhal jako první a ještě jsem před sebou viděl jednoho kluka, kterého jsem zkusil předběhnout, to se podařilo a my skončili na nádherném 13. místě s 3 minutovou ztrátou na 5. místo a 9 minutovou na 1. štafetu. Odpoledne běžely závod ženy. Ještě před ním jsme si dali fotku s Tove Alexandersson. Ženské štafety vyhrála Järla. Přes noc se běžel hlavní závod a to závod mužů. Muže vyhrála štafeta IFK Göteborg. I za naspané 3 hodiny stálo za to být přímo v centru dění závodu a sledovat mužské štafety. V pondělí nás čekal poslední trénink s Hradcem. Běželi jsme v jednom z nejtěžších terénů ve Švédsku. Trénink se povedl, a po něm už jsme se vydali směr Trelleborg, odkud nám odjížděl trajekt. Nic se na cestě nezničilo a dojeli jsme odpoledne do Česka. Byl to nezapomenutelný zážitek a rád bych si ho příští rok zopakoval.
    Sepsal: Mates


    4. kolo VČP – Retropark Sejfy (Mladé Buky) (21. 4. 2018)

    Lokomotiva Trutnov uspořádala 4. kolo VČP v Retroparku Sejfy v Mladých Bucích. Pro nás téměř co by kamenem dohodil. Parkoviště kousíček od shromaždiště (konečně!). Strat a cíl přímo na shromaždišti a k tomu výborné a rychlé občerstvení.
    Pořadatelé v pokynech slíbili horský, členitý a velmi kopcovitý terén s proměnlivou průběžností porostů a slib dodrželi. Závod byl tentokrát nejen o nohách, ale i o hlavě – správně zvolené postupy ušetřily spoustu času. Ty špatně zvolené zase přivodily v téměř letním počasí spousty potu. Nepočítám-li HDR, P a T, bylo napříč startovním polem 41 diskvalifikovaných. O to víc buďme rádi za následující krásné výsledky, ke kterým autor textu vzhlíží tentokrát jako „disk“. D10N - 1. místo Kája Hančová, D10C - 2. místo Eliška Čivrná, 3. místo Markéta Hanušová, D14C - 2. místo Adéla Randáková, 3. místo Knobová Agáta, D16C - 2. místo Alžběta Randáková, 4. místo Natálie Pilná, D21C - 4. místo Helena Randáková, D35C - 4. místo Vlaďka Kutlvašrová, D55C - 1. místo Eva Nýdrlová. H12C - 3. místo Filip Hanuš, H14D - 1. místo Matěj Hájek, H16C - 1. místo Jakub Procinger, H45D – 5. místo Jaroslav Hanč, H65C – 4. místo Jarda Farář, 5. místo Jindra Knobloch.

    A premiéru měla naše nová oddílová „příruční“ vlajka :-)

    Sepsal: Tibor


    Český pohár, ŽA, sprint, Jičín (15. 4. 2018)

    Na první sprint v tomto roce jsme se nemuseli vydávat nikam daleko, protože pro nás pořadatelé připravili závod v centru Jičína. Shromaždiště bylo v blízkosti zimního stadionu. Počasí nám přálo a celý den svítilo sluníčko. V závodě byl také použit SIAC (air čipy), díky kterým jsme se nemuseli u kontrol zastavovat a razit, ale jen se dotknout kontroly. Tratě byly velmi zajímavé, na kterých se ale dalo udělat nespočet chyb. Provedly nás nemocnicí, místními školami, parky a úplným centrem Jičína. Nakonec po závodě jsme si mohli zakoupit mega mapu Jičína a okolí. Také se nám hodně dařilo a to přineslo skvělé výsledky: D10 2. Markétka Hanušová (z 16 závodnic), 6. Pavlínka Kutlvašrová, D21C 1. Bětka Randáková (11), D35 5. Vlaďka Kutlvašrová (36), H12 1. Filip Hanuš (18), H14 3. Honzík Čivrný (18), H16A 5. Mates Štregl (57), H65 2. Jarda Farář (9). Závody jsme si užili, posbírali zkušenosti a už se nemůžeme dočkat dalšího sprintu.
    Sepsal: Mates


    Mistrovství a Veteraniáda ČR v nočním OB - Horní Brusnice (14. 4. 2018)

    Po dopoledním rozběhnutí na závodě VčP čekal menší skupinku našich závodníků první vrchol pěší orienťácké sezony a to Mistrovsví ČR v nočním OB. Pořádal SK Studenec v Horní Brusnici, organizačně vše klapalo, na shromaždišti v sále a přilehlých prostorách KD bylo poměrně těsno (přes 500 účastníků je pro noční nadprůměrný počet). Terén mapy Holubí vrch byl sice dosti známý, ale noc dokáže ve dne nudné tratě změnit na zajímavé (minimálně pro noční začátečníky jako jsem já). Postupy po cestách a jasných liniích převažovaly, i když sem tam byla i nějaká ta dohledávka na drobné terénní detaily, busola se také hodila. Ostřílení borci je však hodnotili jako hodně jednoduché, v každém případě to ale bylo v jasné a ne příliš chladné noci příjemné proběhnutí. Výsledkově za VRL stojí zmínit 8. místo Matese v mistrovské H16, ve veteránech pak 8. místo Afťi v H40 a 7. Jardy v H65.
    Sepsal: Fido


    3. kolo VČP – Podhorní Újezd (14. 4. 2018)

    SJC – Sportcentrum Jičín připravilo závody v Podhorním Újezdě na sobotu 14. 4. 2018. Vyjížděli jsme za mírného deště, ale počasí dostalo rozum a užili jsme si krásný den. Na parkování na silnici v obci už jsme si zvykli (kdo ví, co na to místní). Po túře na shromaždiště následovala túra na start. Vzdálenost shromaždiště – start 2 300 m + 150 m převýšení. Dětské kategorie toho snad víc ušly, než naběhaly. Dětské tratě (prý) jednoduché, někteří junioři dospělí dostali zabrat (výběh podél potoka z údolí až na vršek kopce nebyla žádná romantika). Přesto se někteří borci se během závodu stačili kochat výhledem na Krkonoše.
    Výsledková listina nabízí toto pokochání: D10N - 1. místo Kája Hančová, D10C - 2. místo Eliška Čivrná, 5. místo Markéta Hanušová, D12D - 4. místo Maruška Hájková, D14D – 6. místo Bára Dostálová,
    D35C - 3. místo Vlaďka Kutlvašrová, D45D - 3. místo Hana Vlachová, D55C - 6. místo Eva Nýdrlová, D55D - 2. místo Blanka Rychlíková, H12C - 3. místo Filip Hanuš, H14D - 4. místo Matěj Hájek, H18C - 2. místo Jakub Dostál, H35C - 3. místo Petr Wohanka, H65C - 2. místo Jarda Farář, 4. místo Jindra Knobloch.
    Sepsal: Tibor


    2. kolo VČP – Zdobín (8. 4. 2018)

    Za krásného počasí pořádal ve Zdobíně SHK OK Slavia Hradec Králové v sobotu 7. 4. 2018 druhý závod VČP. Shromaždiště malé, ale útulné. Párky a klobásy výborné a brzy vyprodané. Parkování zase na vozovce v obci (takže zase pochodové cvičení ke shromaždišti). V lese sucho, ale pod nohy se koukat muselo – větví a občas i kamenů bylo dost. Trať, aspoň podle mě, postavená pěkně – spousta kontrol pěkně schovaných a závěr ve skalách mnohým zamotal hlavu.
    Jak jsme dopadli? D10N - 1. místo Kája Hančová, D10C - 2. místo Markéta Hanušová, 4. místo Eliška Čivrná, D12D - 3. místo Maruška Hájková, D14C - 3. místo Adéla Randáková,
    D35C - 4. místo Vlaďka Kutlvašrová, D45D – 4. místo Hana Hančová, D55C - 6. místo Eva Nýdrlová, H10N - 6. místo Vláďa Kutlvašr, H12C - 3. místo Filip Hanuš, H14D - 3. místo Matěj Hájek,
    H16C - 3. místo Matyáš Štregl, H18C – 3. místo Jakub Dostál, H65C – 1. místo – Jarda Farář.
    Sepsal: Tibor


    1. kolo VČP – Prasek (25. 3. 2018)

    V neděli 25. 3. 2018 nás téměř padesát vyrazilo na první závod východočeského poháru. V obci Prasek ho pořádal PHK – 099 Hradec Králové. Počasí nám přálo. Sice foukalo, ale nepršelo a občas se objevilo i sluníčko. Běželo se na mapách nazvaných Prase(k) a Prasečí kalup. Snad se místní neurazili. Trať byla postavená tak „akorát“ na první závod (z toho málo, co les nabízel, vytáhli maximum). Les byl dobře průběžný. Terén po zimě ještě ztvrdlý. Kontroly už z dálky velmi dobře viditelné, zeleně bylo v lese pomálu. Fronta na občerstvení dlouhá. Stejně tak šňůra aut zaparkovaných v obci.
    I když to vypadalo, že členové oddílů „z kraje“ mají, narozdíl od nás z hor, naběháno, nedali jsme se zahanbit: D10N - 1. místo Kája Hančová, D10C - 4. místo Eliška Čivrná, D12D - 1. místo Maruška Hájková, D14C - 4. místo Adéla Randáková, H14D - 5. místo Matěj Hájek, H65C - 4. místo Jarda Farář,
    5. místo Jindra Knobloch.

    Sepsal: Tibor


    Vasaloppet (4.3.2018)

    Děkuji kamarádům z oddílu, že jsem dostal takový pěkný dárek „Vasák“ k 50.narozeninám a mohl se zúčastnit největší slavnosti běžeckého lyžování. Zážitek to byl velkolepý až nohy trhající. Ujet cestu z Vrchlabí do Kolína na lyžích jsem si nedovedl představit. Bál jsem se nejenom toho, ale i švédské zimy. Proto jsme ve složení Péťa, Míša, Jelen, Roman, Míra, Leoš, Ivan a Ruda vyrazili dříve a aklimatizace byla dobrá - pivo nám chutnalo i ve Švédsku. Samotný závod byl náročný, ale o to větší byla radost, když jsme po mnoha hodinách sebezapření spatřily cílovou bránu v Moře. V závodě se vedlo nejlépe Pétovi, přivezl účastnickou medaili (čas vítěze +50%). Moje odměna byl 3.vteřinový záběr v televizi. Všichni jsme to zvládli a už se těšíme na běh bez lyží.
    Sepsal: Míra


    MČR, ČP LOB Roudnice (24.2.-25.2.2018)

    24. – 25. února se na Roudnici u Jilemnice uskutečnily poslední Lobácké závody. V sobotu mistrovství ČR na klasické trati a v neděli MČR štafet a ČP na krátké trati. Počasí bylo velmi mrazivé, foukal silný vítr, ale ani toho jsme se na trati nezalekli. Sobota- 2. místo Áďa Randáková D14. , 1. místo Helča Randáková D21, 2. místo Wohanka Pavel H35. Další skvělá místa obsadili: Čivná Eliška 5. místo D12, Bětuš Randáková 4. místo D17, Káťa Matoušová 5. místo D20, Gábina Wohanková 5. místo D35, Filip Hanuš 6. místo H12, Kája Čivná 7. místo D45, Kuba Procinger 7. místo a Jarda Mejsnar 10. místo v H17. V neděli ráno na štafetách nás sice přivítalo sluníčko, ale mráz byl ještě větší než v sobotu. Naše bohužel jediná ženská štafeta ve složení: Helča Randáková, Zuzka Nováková a Áďa Randáková skončila na 1. místě D21. Zúčastnila se ještě štafeta H18 ve složení Kuba Próca, Jardoslav a Dostík. Výsledek sice nebyl ohromující, ale účast se počítá. Odpoledne byla krátká trať, k mrazivému počasí se ještě přidal silný vítr a mnozí z nás na tvrdé uklouzané zemi upadli. Výsledky byly ale výborné: D12 Eliška Čivná 3. místo, D14 Áďa Randáková 2. místo, D17 Bětuš Randáková 4. místo, D21E Helča Randáková 1. místo, D45 Kája Čivná 5. místo, a H45 Míra kubát 4. místo. Ze závodů jsme všichni odjížděli zmrzlí ale myslím, že spokojení!!
    Sepsala: Aduš


    Mistrovství Evropy v LOB (2.2.-9.2.2018)

    Po úspěšném týdnu na ZODM jsem odjel na MED v LOBu do Bulharska. Závodit na mistrovství pro mne byl vrchol sezóny. Po dlouhé cestě jsme v pátek večer konečně dorazili na místo. V sobotu nás čekal model. Všechny naše představy o velkém množství sněhu se rozplynuly potom, co jsme přijeli do centra závodů. Celý den pršelo a sníh nám tál doslova před očima. Mistrovství odstartovalo slavnostním zahajovacím ceremoniálem v centru Velingradu. V neděli jsem nastoupil do prvního závodu, kterým byl sprint. Nevěděl jsem, co od svého prvního závodu na mistrovství čekat. Natrénováno jsem měl, ale v zahraničí jsem ještě nezávodil. Překvapilo mě, jak trať byla rychlá i přes velmi měkký sníh. Nejdřív jsem několikrát spadnul a než jsem vstal, tak jsem hodně ztratil. Poté mi ještě dvakrát spadl čip a skončil jsem 17. Další den pořadatelé připravili middle. Závodilo se ve stejném prostoru a mapě, věděl jsem tedy lépe, co od závodu čekat. Terén byl velmi umrzlý, jezdilo se volně po loukách i lesem, projetých stop od závodníků však bylo často více než těch skutečně zakreslených v mapě. Tratě byly velice zamotané a to se mi málem vymstilo, že jsem jel ze 3. kontroly na šestou, ale naštěstí mi to došlo když jsem kolem 4. kontroly projížděl. A na 7. kontrolu jsem udělal dvouminutovou chybu, když jsem odbočil dříve a sjel jsem čárku do lesa, kde nebyl sníh. Tato chyba mě stála umístění v top 10, ale i tak jsem skončil na pěkném 14. místě. Během volného dne jsme se vydali do sportovního střediska v Belmekenu, kde jsme potkali ostatní národy. Celé dopoledne jsme si opravdu užili, hlavně když jsme sjížděli hráz přehrady. Ale asi největší zážitek jsme s Víťou zažili odpoledne při proběhnutí. Ze začátku jsme běželi s Ondrou Hlaváčem, ale pak jsme se odpojili a nastalo to. Nejdříve jsme chtěli přeběhnout louku, tam byl ale býk, takže jsme celou louku museli oběhnout. To nejhorší mělo teprve přijít. Běžíme po cestě a Víťa najednou zahlédne psa, který se po nás rozeběhl. Takže jsme si dali asi nejrychlejších 100 metrů v životě. Naštěstí jsme mu utekli a mohli se připravit na středeční long. Na mém neoblíbeném longu jsem startoval 4 minuty za Víťou, takže jsem měl jasný cíl. Dojet ho. To se mi povedlo už na 3. kontrole. Oba jsme si navzájem pomáhali, většinou jsme se na každém postupu střídali. Následoval velmi dlouhý postup, kde jsme projížděli kolem Ondry Haška, který nám hlásil, že jedeme opravdu dobře a že můžu ještě bojovat o medaili. Ale pak přišla osudová chyba. Na minutovém postupu kde stačilo jet rovně k oplocence, jsme ale my s Víťou zajeli za jinou. Ztratil jsem tam 6,5 minuty a taky medaili. Poté co jsem dojel, jsme se s Víťou prokleli několika sprostými slovy a řekli, že si to budeme pamatovat do konce života. Ale i přes tu velikou chybu jsem skončil na super 11. místě. Nakonec jsme to nějak hodili za hlavu a soustředili se na štafety. Náš cíl bylo být do 6. místa. Rozjížděl nám Tomík, který přijel na 7. místě. Pak jel Víťa, který jel opravdu výborně a vytáhl štafetu na 3. místo v kontaktu s druhými. Já to bohužel neudržel a propadl jsem se na 5. místo. Hned jak jsem vystartoval, cítil jsem, že to dnes nebude ono. Po pádu na pařez jsem byl v šoku a vůbec jsem se nemohl rozjet. Tam mě předjel Lotyš a chvíli po něm i Estonec, se kterým jsem jel zbytek trati. Bohužel jsem na jedné čárce spadnul a tam mi ujel. S 5. místem jsem hodně spokojený. Večer na nás čekal banket, na který jsme se opravdu těšili. Byla to veliká zábava, všechny to opravdu bavilo. Také jsme tam potkali spoustu nových kamarádů. V pátek ráno jsme už vyrazili domů a opět jsme to přejeli rychle jako cestou sem. MED jsem si opravdu užil, posbíral jsem nové zkušenosti, poznal nové kamarády a i s výsledky jsem spokojený. Doufám, že se nominuji příští rok do Švédska, abych mohl vylepšit své výsledky.
    Sepsal: Mates


    Zimní olympiáda dětí a mládeže (28.1.-2.2.2018)

    Na přelomu ledna a února proběhla v pardubickém kraji Zimní olympiáda dětí a mládeže, na které proti sobě závodí reprezentace všech krajů. Mezi jedenáct sportů, byl stejně jako před 4 lety a na rozdíl od olympiády před dvěma lety, zařazen lyžařský orientační běh. LOB reprezentace královehradeckého kraje měla celkem 8 závodníků, z našeho oddílu se zúčastnili – Adélka Randáková, Bětka Randáková, Honza Čivrný a Maty Štregl. Za centrum závodů pořadatelé zvolili biatlonový areál v Letohradu. Na programu byly tři disciplíny.
    Sprint (28.1.2018): První den olympiády byl na pořadu závod ve sprintu. Vlivem počasí (pršelo a sníh doslova mizel před očima) byli pořadatelé nuceni původně plánovaný prostor závodu hodně zmenšit, v podstatě se jezdilo jenom na uměle zasněžených stopách v biatlonovém areálu. Pro úspěch bylo potřeba jet rychle, neudělat sebemenší chybu. Našim se dařilo: Maty Štregl – 1. místo v CH16; Adélka Randáková – 2. místo v D14; Honza Čivrný – 6. místo; Bětka Randáková - 7. Místo v D16. Ze závodu starších kategorií byl pořízen Českou televizí záznam, odkazy - CH16 a D16.
    Sprintové štafety (30.1.2018):: Po dni volna proběhl ve stejném prostoru, v areálu biatlonového areálu v Letohradě závod dvoučlenných smíšených štafet ve sprintu, každý běžel dva úseky. Mohlo se zdát, že prostor je jednoduchý, ze sprintu známý a závod tak bude jenom o běhu a mapovat nebude třeba. Mnoho závodníků se přesvědčilo, že podcenit mapu a výrazně chybovat bylo možné. Bohužel se to týkalo i štafet závodících pod vlajkou královehradeckého kraje a na očekávané medaile jsme tentokrát nedosáhli. Záznam závodu zde - mladší a starší.
    Middle (31.1.2018):Třešničku na dortu si pořadatelé připravili na poslední závod. V pondělí padlo rozhodnutí, že závod na krátké trati v Letohradu nelze uspořádat a byl vybrán náhradní prostor. Za dva dny byla zmapována Buková hora, postaveny a projety tratě. Před pořadateli smekám, jejich nadšení a úsilí se přetavilo do nejhezčího závodu týdne. Konečně nepršelo, na horách chumelenice, tratě se povedly. Vrchlabáci ukázali, že lyžovat s mapou umí: Maty Štregl – 1. místo v CH16; Adélka Randáková – 1. místo v D14; Bětka Randáková - 7. Místo v D16. Reportáž ze závodu zde.
    Spokojeni určitě odjížděli naši reprezentanti i „bafuňáři“. V rámci krajské výpravy byl LOB nejúspěšnějším sportem (v hodnocení všech krajů byly dívky z LOB nejlepší, chlapci druzí). K úspěchu nejvíce pomohli „naši“. V ostatních sportech královehradecký kraj ztrácel a celkově obsadil 6. místo.
    Sepsal: Servisman


    LOB Mariánské Lázně - Silberhütte (20.-21.1.2018)


    Na druhé letošní loby jsme opět vyrazili přes celou republiku, tentokrát do Mariánských Lázní a na Silberhüte ( kousek za hranicemi v Německu).Víkend byl náročný, v sobotu dopoledne MČR sprint v Mariánkách a odpoledne MČR na krátké trati v Německu. V neděli opět v Německu klasická trať, tentokrát „jen“ žebříček. Měli jsme obrovské štěstí na počasí. Na počátku týdne to vypadalo na jaro bez sněhu a od úterý jen sněžilo. Závody se vydařily! Krásné zimní počasí, super terény a navíc výborné výsledky!!! Spritový závod předčil mnohá očekávání a tratě byly opravdu zajímavé. Stačila malá chybka, třeba překouknutí v mapě a už šla místa dolu. Tratě v Německu byly mapově jednodušší, zato technicky a fyzicky to stálo za to. Zkuste v lese v jedné stopě předjet X lyžařů, přeskočit potok, nezlomit lyži a ještě se neztratit :-) Nedělní klasika byla už spíš na širokých cestách, zato pěkně výživná. Ještě že jsem měla zkušeně svačinku. Jinak by těch skoro 90 minut bylo mých posledních. A zde jsou výsledky. Nejlépe se dařilo Ádě Randákové, která vyhrála všechny tři závody v kategorii D14! Dále skvěle ve sprintu obsadil Matyáš Štregl v H 17-1. místo, KT- 3. místo a klasika 2. místo. Mně se taky dařilo ( D21/DE) - sprint 2. místo, KT a klasika 1. místo, další pěkné výsledky: D 17 - Bětuš Randáková - KT 5. místo, klasika 6. místo, Zuzka Štreglová - sprint 13. místo, H 17 - Kuba Procinger – klasika 11. místo, Jan Procinger - sprint 15. místo, Andrea Štreglová - D35- sprint 4. místo a KT 5. místo, Petr Štregl - H 35 – sprint 4. místo, KT 5. místo a výtečně zabojoval na klasice – 2. místo!
    Sepsala: Helča


    Bedřichovský Night Light Marathon (5.1.2018)


    Již deset let se v Bedřichově jezdí po Jizerkách v noci. Pro závodníky byly připraveny dvě tratě v délce 17.5 a 30 km. Počasí závodníkům nepřálo, silně pršelo a trať byla celá vodovatá. To ale neodradilo mě ani tátu a závod jsme si užili za velké podpory Zuzky a mamky. Snad se příští rok najde více odvážlivců, protože závod za tmy má své kouzlo.
    Sepsal: Mates






    Rok 2017 naleznete zde.

    Rok 2016 naleznete zde.

    Rok 2015 naleznete zde.

    Rok 2014 naleznete zde.

    Rok 2013 naleznete zde.

    Rok 2012 naleznete zde.

    Rok 2010 - 2011 naleznete zde.

    Rok 2009 naleznete zde.

    Rok 2006 - 2007 naleznete zde.

    Tréninky

    STARŠÍ ŽÁCI, DOROST

    pondělí - 26. 11. 2018

    sraz v 16:30 Berlín - hráz rybníka

    úterý - 18. 12. 2018

    Tělocvična ZŠ Míru od 17:00 hod.


    ŽÁCI

    úterý - 18. 12. 2018

    Tělocvična ZŠ Míru od 16:30 hod.



    PŘÍPRAVKA

    Trénink

    úterý - 18. 12. 2018

    Tělocvična ZŠ Míru od 16:00 hod.


    Dospělý, dorost, junioři atd.

    Basket

    Středa - 19. 12. 2018

    Tělocvična ZŠ Míru od 18:00 hod.



    Akce oddílu

    Kufrování s Krakonošem

    pátek - 28. 12. 2018

    od 13:00 hod. náměstí T. G. Masaryka



    Závody



    Zprávy: